(Test)Harley-Davidson Fat Bob: Dva panáky navíc

Při příležitosti představení podstatně inovované touringové řady H-D jsme měli možnost svézt se také fungl novém modelu Fat Bob. Řeknu vám, z toho kluka nám vyrostl docela sportovec!

Pro všechny z vás, kteří se v rozsáhlé modelové paletě amerického výrobce stále trochu ztrácejí: „tlustý Bob“ je ten se dvěmy kulatými světlomety, pozor neplést s „tlustým hochem“ z rodiny Softail se symbolickým plným ráfkem předního kola a legendou zvanou Terminator. Mnohem subtilnější a agilnější Fat Bob patří do rodiny Dyna – jakési zlaté střední třídy mezi customy a bobbery H-D charakteristickými na odiv vystrčenými komponenty zadního odpružení – zatímco řada softail má dvojici jednotek umně ukrytou před zadním kolem.

Zatímco řada Touring, kterou jsme vám představili v minulém čísle, je v podstatě kompletně nově vystavěna, jedinou novinkou rodiny Dyna je právě náš „tlustý hošík“. O to více si na něm ale konstruktéři smlsli – až na rám se jedná v podstatě zcela nový motocykl. Změna zcela zásadní: ročník 2014 již pohání nesrovatelně zábavnější agregát Twin Cam 103 se zdvihovým objemem 1690 cm3 a maximálním točivým momentem 132 Nm již nad hranicí 3000 otáček. Uvážíme-li, že suchá hmotnost Boba je pouchých 305 kg (na tuto kategorii velmi slušné číslo), musíme se sami sebe ptát, čím si tenhle kluk vysloužil tak nelichotivý přídomek. Že by svou svalnatou dragsterou stavbou s přepracovanou brutální zádí zakončenou krátkým blatníkem s dvojicí brzdových světel LED vtipně korespondující s dvěma světlomety předními? Nebo to bude spíš tlustou přední 16palcovou pneu po vzoru mnoha současných custom úprav a staveb? Ať je to tak či onak, Fat Bob působí díky zmíněným úpravám, novému sportovněji střiženému a vzadu zúženému sedlu, širokým dragovým řídítkům a nově odladěnému podvozku mnohem drsnějším a svižnějším dojmem než doposud. A v army pískové barvě, s černými doplňky a novou střídmou grafikou také sympaticky vybočuje z nachromované řady biků s americkým orlem ve znaku.

103 inchovému Big Twinu není co vytknout – agregát si s váhou stroje jenom pohrává, zatahuje s prokluzem zadního kola a jede doslova „jako z praku“. Při přesednutí z navěšené Electra Glidy se cítím jako kdyby mě polili živou vodou. Vinoucí se had zatáček v údolí řeky Colorado láká pořádně zatáhnout za plyn – zaklapavám za jedna, zuby druhé a třetí rychlosti se zakusují s přesností švýcarských hodinek. První pravá, čtyřku řadit nestihnu, sklápím bike a žasnu, jak lehce do zatáčky tahle dlouhá potvora navzdory šíři svého obutí padá. 6stupňová převodovka Cruise Drive je milým společníkem i při podřazování z výjezdů nebo pohodovém bloumání na amerických rovinkách – na poslední stupeň se motor točí takřka na volnoběh. Navzdory hodně vepředu a na první pohled nízko nad zemí položeným stupačkám nejsem s to si škrtnout o asfalt. Jde to, až když se o to systematicky snažím – volnost náklonu Fat Boba je velmi přijemným překvapení. Brzdy jsou s ABS, které vám do práce vám nezasahuje a třeba na dešti přijde většině z nás myslím docela vhod. Kontrola trakce naštěstí chybí – prý o ní v H-D uvažovali, ale vysloveně na přání zákazníků se ji zatím rozhodli vypustit. Ono to nijak zásadní není, ale vzhledem ke krásnému hladkému nárůstu točivého momentu lze s Fat Bobem nechat zadní kolo proklouznout na písku lehce, drift je plynulý a čitelný, což jenom svědčí o překvapivě skvělé vyváženosti tohoto motocyklu. Při blbnutí na velkém pískovém parkovišti, kde jsme se při focení otáčeli, jsem se musel smát, protože ještě nedávno by mi takové počínání s H-D přišlo jako čirá zhovadilost – a mnohým přihlížejícím kolegům to tak asi připadalo i tehdy… Zdá se, že endurotréninky mne konečně zbavili image slušného hocha, což se na testování hárlejů hodí obzvláště dobře. Lámání rychlostních rekordů tu nemá cenu řešit, na to si raději pořiďte jiný motocykl. Fat Bob je bobber, svalnatý, silný a díky změnám na podvozku také skvěle ovladatelný v zatáčkách, ale nad nad 120 km na něm přirozeně fouká. A to dost.

Kromě motoru se mi moc líbilo nové sedlo, které vás při akceleraci perfektně podrží, nicméně vozit na něm spolujezdce si dokážu představit fakt jen nouzově. A pak je tu finiš, takřka dokonalý. Minimum kabaláží, minimum chromu, minimum zbytečností, dotažené detaily, perfektní lak.


Technické údaje:

Motor
Vzduchem chlazený dvouválec s válci do V 45°, dvě dole uložení vačkové hřídele poháněné řetězem, dva ventily na válec, hydraulická zdvihátka, vahadla a tyčky, mazání se suchou klikovou skříní, vstřikování, Ø 46 mm, řízený katalyzátor, alternátor 650 W, baterie 12 V/28 Ah, mechanicky ovládaná vícekotoučová spojka, šestistupňová převodovka, řemen.

Vrtání x zdvih:  98,4 x 111,1 mm
Zdvihový objem: 1690 cm3
Stupeň komprese: 10:1
Max. točivý moment: 132 Nm při 3250 1/min

Podvozek
Dvojitý kolébkový rám z oceli, teleskopická vidlice, zadní kyvná vidlice z oceli a s dvojicí nastavitelných jednotek, vpředu dvojitá kotoučová brzda, Ø 300 mm, čtyřpístkové pevné třmeny, kotoučová brzda vzadu, Ø 300 mm, dvoupístkový plovoucí třmen, ABS.
Pneumatiky: 130/90B16 67H; 180/70B16 77H

Rozměry a hmotnosti
Rozvor 1620 mm, úhel hlavy řízení 61 stupňů, stopa 125 mm, výška sedla nad zemí 690 mm, hmotnost s plnou nádrží 320 kg, náklad 203 kg, objem nádrže 18,9 l.
Záruka: dva roky
Barva: amber whiskey, vivid black, sand cammo, black denim


Vydáno: 11. 02. 2014

Autor: Martin Tománek, foto Harley-Davidson (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: motocykl-online.cz

Aktuální nabídka: Harley-Davidson Dyna Fat Bob bazar