(Test)Beta Alp 4.0: Parťák do lomu

Beta Alp je u nás v pořádném zápřahu – vedle běžných pojížděk nyní funguje v naší endurotréninkové škole. A kupodivu vše zvládá s nadhledem sobě vlastním.

V minulém díle jsme si slíbili, že jakmile bude náš Alp zajetý a po výměně oleje, podíváme se mu pořádně na zoubek. Fakt, že servis umí Alp doslova za hubičku, sice vaši peněženku potěší, ale jenom proto si ho přece ještě nekoupíte. Musí s ním být také trochu legrace… Jak je na tom Beta Alp 4.0 s emocemi?

Vydali jsme se to zjistit do lomu, kde jsem prožil nejednu radostnou i pernou chvilku v sedle endurotréninkových motocyklů (KTM 250, 690, 1190 ADV a Freeride 250 R). Zvládneme s Alpem pasáže, které mi dávaly letos v zimě za uši v sedle dvoudobého Freeridu? Nebudu vás napínat, zvládli jsme je. Beta se vyšplhala do nejprudších výjezdů s letargií sobě vlastní – jako dieselový traktůrek. Jednička je relativně krátce zpřevodována, takže to chce za dvě či za tři, držet plný plyn a správně pracovat s tělem. S terénními nerovnostmi si relativně měkce nastavený podvozek dokáže poradit, vzhledem k pohotovostní hmotnosti 144 kg ale hravost trialky čekat nemůžete. Alp 4.0 je však velmi dobře vyvážen, takže při jízdě vyšší hmotnost nevadí, limituje až v těžších pasážích (přejíždění klád, kamenů). Spodní kryt motoru vám dá ale celkem brzo najevo, do čeho se pouštět a co už je za hranou, na trialové skákání přes kameny existují vhodnější nástroje. Běžný tréninkový den v lomu zaměřený na jistotu ovládání stroje, obratnost a dynamiku však zvládne s přehledem, více koní jsem pro tento účel nepostrádal – čistě mezi námi, driftovat lze s Alpem díky jeho čtyřdobému motoru s čitelným nárůstem výkonu lépe než s dvoudobým Freeridem.

V provozu na silnici nám přišla přední brzda málo účinná, v terénu se však ukázala díky své dobré dávkovatelnosti jako ideální společník do začátků – není tak ostrá, abyste se museli bát, že si ji při každém stisknutí zablokujete, ve sjezdech vám navíc pomůže také brzdný moment motoru. Přední vidlice pobírá nerovnosti i při svižné jízdě s lehkostí, ale při dopadech z větších skoků chodí na doraz – majitelé Alpu 4.0 o tomto neduhu vědí a řeší jej použitím oleje s jinou hustotou či jinými planžetami. Chce to trochu laborace, ale vhodné naladění určitě naleznete. Pro běžný provoz si s tím ale každopádně hlavu lámat nemusíte – jak vidíte na fotografiích, podvozek Alpu funguje slušně i v drsnějších podmínkách – dělat z něj ostré závodní enduro či Freerida by bylo zbytečným vyhazováním peněz, k tomuto účelu tato Beta konstruována nebyla.

Doporučujeme ušetřené peníze investovat raději do benzinu a jezdit, jezdit, jezdit. Jako motocykl pro absolvování našich endurotréninků se Alp hodí báječně – nestresuje přebytečným výkonem a je skvěle ovladatelný. Navíc je velmi odolný – i mně se několikrát dost nezadařilo, stroj ale pády a sklouznutí přežil jen s odřenými plasty. Řídítka, páčky a stupačky (ty jediné bych časem vyměnil za širší, endurové) mými nárazy a odhozy nikterak neutrpěly. Příjemným překvapením, co se životnosti a jízdních vlastností v terénu týče, jsou také sériové pneumatiky s hrubým vzorkem Pirelli Rallycross.

Vydáno: 05. 10. 2014

Autor: Martin Tománek, foto Ondřej Kroutil (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: motocykl-online.cz