(Reportáž)Lidé z padoku: Martin Gbelec a Moto FGR

Naši rubriku „lidé z padoku“ posouváme opět o kousek dál. Dnes vám přinášíme rozhovor hned s trojicí lidí, kteří se okolo závodů pohybují již několik let. A jsou úspěšní.

Továrnu, závodní tým, ale především motocykl Moto FGR netřeba nijak důkladně představovat. Snad každý český fanoušek po loňské sezoně dokáže se zavřenýma očima najít na republikové mapě město Ústí nad Orlicí, kde vše vzniká a odkud tým pana Miroslava Felgra vyráží k závodům. Jejich prozatím poslední cesta vedla na slovenský okruh Slovakia Ring, kde se v sedle jejich motocyklu představil teprve třináctiletý talent české silnice Martin Gbelec. Jeho výkon při debutu na „velké“ závodní motorce, ale především cesta, jakou během třídenních závodů ušel, nezůstaly naší pozornosti utajeny. Martin se každým tréninkem zlepšoval a nakonec domů odjížděl nejen s pohárem za pole position, ale i se dvěma poháry za vítězství v závodech kategorie Moto3. To vše dalo impulz k tomu, abychom nažhavili telefonní linky a pokusili se dát dohromady zajímavý rozhovor. Vše dopadlo dobře a my se jednoho krásného podvečera sešli na dobrém kafíčku s Miroslavem Felgrem, majitelem Moto FGR, Martinem Gbelcem, vycházející hvězdičkou českého silničního sportu, a Markem Morávkem, bývalým úspěšným silničním závodníkem, který se dnes stará o Martinovu kariéru, ale který vede i velmi produktivní a úspěšnou firmu TSS, tedy jednoho z technických partnerů projektu Moto FGR.

Podívejme se nejprve na sezonu 2013 a na český mistrák MiniGP 50 a 80, jak je hodnotíš?
Martin Gbelec: Sezona byla dobrá, protože hlavně v MiniGP 80 jsem měl s kým závodit, a tak mě to i bavilo. I když jsem vyhrál skoro všechny závody, tak se mi nepovedlo vyhrát titul. Poslední závody jsme vynechali a místo nich jsem jel s Moto3 na Slovakia Ringu Alpe Adrii, ale druhé místo taky dobrý, ne?

Ty jsi ještě v loňském roce jezdil německé mistrovství ADAC Mini Bike. Proč ses pro letošní rok rozhodl jezdit výhradně v Čechách?
Martin Gbelec: ADAC Minibike Cup jsme nejeli proto, že jsme dosáhli toho, čeho jsme chtěli. Chtěl jsem se naučit nové tratě, potkat nové konkurenty a naučit se lépe jezdit. Také jsme se rozhodli vyzkoušet třídu MiniGP 80, abych získal více zkušeností s vyšším výkonem motorky. V Čechách jsem jel také proto, abych ukázal mladším jezdcům, jak se dá jezdit, a popřípadě je něco nového naučil.

Když se na Slovakia Ringu v boxu FGR objevila takováto sestava, bylo to pro mnohé překvapení.
Miroslav Felgr: Já nemám rád, když se dělá příliš humbuku dopředu a výsledky pak za moc nestojí. To není náš styl.
Marek Morávek: Ono to trochu pomohlo vyvarovat se tlaku na jezdce i na tým, pak se pracuje snadněji.
Martin Gbelec: No, ale mně zase nějaký tlak nevadí, prostě si ho nepřipouštím. Na každé závody přijíždím s cílem vyhrát.

Ono to vypadá, že tento start byl upečen narychlo. Co mu vlastně předcházelo?
Miroslav Felgr: Byl a nebyl, spousta věcí prostě musí uzrát. Ono to už je víc než rok, kdy mně Marek na brněnské Velké ceně představil jednoho střapatýho kluka s tátou s tím, že to je budoucí pilot. Tehdy jsem to bral trochu s rezervou, ale od té doby jsme začali sledovat výsledky i v juniorských kategoriích.
Marek Morávek: Tehdy to nebylo myšleno jako budoucí pilot FGR. Věděl jsem, jaký je Martin talent a že jednou doroste do dospělého motosportu.
Miroslav Felgr: Martin se navíc ukázal v nejlepším světle na závodech v Mostě, kde se jely osmdesátky v rámci velkých tříd. To byl taky důležitý moment v našem rozhodování.
Marek Morávek: Já jsem juniorské osmdesátky v Mostě nejdřív považoval za pěkný nesmysl, ale všem klukům se líbilo jak ježdění na velké trati, tak i atmosféra závodů dospělých motocyklů.

Závod osmdesátek na autodromu v Mostě, to pro tebe byla první zkušenost s velkým okruhem? Jaké to bylo v porovnání s okruhy v Mýtě, Písku či Sosnové?
Martin Gbelec: Velice se mi zalíbila a v porovnání s malými okruhy se mi velký okruh líbil o hodně více, také kvůli tomu, že tam nejsou tak pomalé zatáčky jako na malých okruzích.

Co ale předcházelo Slovakia Ringu?
Miroslav Felgr: Abych byl konkrétní, tak start na Slovakia Ringu jsme domluvili během pátečních tréninků na letošní Velké ceně, do pondělka byly oboustranně doladěny všechny detaily.
Marek Morávek: Na celou přípravu byly necelé dva týdny. Aby vystoupení na Slovensku k něčemu vypadalo, bylo potřeba tomu dát trochu systém. Hned v úterý Martin s tátou jeli do MotoFGR vůbec zjistit, jak se na motorku poskládá, či spíš natáhne, a upravit posaz, nastavit ovládací prvky, setup přizpůsobit Martinově váze a ve čtvrtek proběhl seznamovací test ve Vysokém Mýtě. Autodrom to sice není, ale Martin si mohl motocykl osahat a měl čas si v hlavě urovnat, co ho asi čeká. Bohužel se nepodařilo najít nějaký volný termín na některém z autodromů v týdnu před Slovakia Ringem.

FGR je zcela něco jiného, než na čem jsi doposud jezdil. Co tě po prvních kilometrech nejvíce překvapilo?
Martin Gbelec: Po prvních kilometrech mě nejvíce překvapilo, jak motorka brzdila. Motorka mi pořád jezdila po předním kole.


V čem se vůbec lišil motocykl, s kterým jste jeli na Slovensku, od toho, s kterým jste absolvovali loňské mistrovství světa?
Miroslav Felgr: Velmi málo. V podstatě byl jen přizpůsoben odlišným technickým předpisům a Martinově postavě. V porovnání s MS je v národních mistrovstvích povoleno točit nejvíc 13 500 otáček, to vás stojí asi dva koně. Něco přes jeden kůň dále stojí větší tlumič výfuku pro splnění přísnějšího hlukového limitu. Martinovi jsme museli vyrobit držáky stupaček a řídítka bez předsazení, hlavně pak motocykl dovážit až na 101 kilo, aby i s jezdcem splnil minimální limit.

Tak jsme se dostali ke zmíněným závodům. S jakým očekáváním jste na ně jeli?
Miroslav Felgr: Já říkal, že mladej pojede 2:23, Luboš (syn a manažer týmu, pozn. red.) říkal 2:26.
Marek Morávek: Já jsem jen očekával výborný Martinův výkon, o pořadí ani časech jsem nepřemýšlel.
Martin Gbelec: Nějak zvlášť jsem si to nepřipouštěl. Chci vyhrát každé závody.

Zvenku to vypadalo, že vše šlo zcela hladce…
Miroslav Felgr: Když jsme se dívali na první trénink a kontrolovali, jak časy padají dolů, tak už mně bylo jasné, že to bude dobré. A to ti říkám, že takový progres na začátku u nás neměl ani Karel Hanika. A to je hodně vysoký měřítko.

Marek Morávek: Bylo fajn, že nebyl žádný tlak, ani na časy ani na výsledek. Proto jsme postupovali systematicky krok za krokem, podle toho, na čem bylo potřeba nejvíc zapracovat.
Martin Gbelec: Byla spousta věcí, na které jsem si musel zvyknout a naučit se. Brzdění z maximálky, najednou jsem musel hledat brzdné body z maximálky o 60 km/h vyšší než doposud, dále naučit se řadit s quickshiftem nebylo také hned. Snad nejrychleji jsem si zvykl na trať. Moc mně pomohla výborná nálada v týmu, s mechaniky jsme byli hned kamarádi.

Po každém tréninku jste analyzovali data z daterecordingu. Jak to ovlivnilo průběh víkendu?
Marek Morávek: Výrazně! Na palivové mapě bylo jen minimálně práce, vpředu pérování Jirka Látr dolaďoval postupně tak, jak Martin zrychloval, vzadu to nebyl takový rozdíl. Takže hlavní přínos datarecording měl pro práci s Martinem. Po prvním tréninku mě dost překvapilo, jak dobrý základ má. Jen potřeboval zažít vyšší rychlosti, širokou trať a způsob jízdy na ní. Druhý volný trénink ještě Martin měl na rozkoukání, ale potom jsme každé vyjetí absolvovali s novým úkolem, na čem zapracovat. Tomu taky odpovídaly klesající časy. Ty se zlepšovaly proto, že Martin svoji jízdu neustále dostával na vyšší úroveň, ne že by zvyšoval míru rizika a tlačil víc na pilu.

Miroslav Felgr: To se mně právě moc líbilo, že Martin celý víkend absolvoval s velkým přehledem, snad bez jediné chyby, vyjetí, natož pádu.
Martin Gbelec: Pro mě to byla novinka. Postupně jsem se za pomoci začal orientovat, co je správně a co špatně.
Marek Morávek: Martin má na svoje zkušenosti výbornou představivost, co jak vypadá v datech a co to znamená za jízdy. Jen pro závod jsme nevymýšleli nic nového a bavili se pouze o taktice. Teorii, jak správně brzdit a co nejdál do zatáčky, jsme zvládli v sobotu večer a v nedělní kvalifikaci to Martin bezchybně přenesl na trať. Slovakia Ring je příjemný v tom, že se dostanete hodně blízko trati a vidíte dobře, co a jak jezdec dělá. Data zdaleka vše neukážou.

Dobře, ale v prvním závodě se ze začátku jelo poměrně pomalu…
Martin Gbelec: S Markem jsme se domluvili, že pojedeme na vítězství jen s přiměřeným rizikem. Že nechám Gnaniho jet vpředu, dobře si ho přečtu, a pokud to půjde, tak se zkusím trhnout a nenechávat vše na konec, protože na brzdy jsem si ještě nebyl tak jistý. Jenže Gnanimu se dopředu nechtělo a dvě kola jsme jeli opravdu pomalu. Když jsem viděl, že nás dojíždí Zářa (Petr Zářecký, pozn. red.), tak jsem se trhnul. Šlo to jednodušeji, než jsem čekal.
Marek Morávek: Martin si s tím poradil jak starý mazák. Rozhodlo, že dokázal zrychlit okamžitě, zatímco Gnanimu trvalo tři kola, než se dostal na svoje nejlepší časy, a to už bylo pozdě.
Miroslav Felgr: Mladej to zvládnul prostě po svým a na jedničku.

Druhý závod vypadal úplně jinak.
Marek Morávek: Do druhého závodu jsme šli s tím, že se Martin jezdecky zase posunul a výchozí podmínky byly lepší. Vlastně dostal volnou ruku, ať tahá, jak umí, hned od začátku.
Martin Gbelec: Viděl jsem, že Gnani měl špatný start, v prvním kole jsem jel malinko opatrněji a už byl za mnou, v druhém kole mě předjel. Nepospíchal jsem dopředu, ale brzy jsem ho za druhým horizontem vybrzdil. To asi nečekal, na brzdách jsem se od soboty dost zlepšil. Dál už jsem se jen soustředil na dobré časy.
Miroslav Felgr: Časy, které pak Martin jezdil poměrně v klidu a s přehledem, mně udělaly snad největší radost za celý víkend.
Marek Morávek: (se smíchem) Když k tomu připočteme všechny rezervy, co tam ještě jsou, byla škoda, že se nezávodilo i v pondělí

Patříš mezi obrovské talenty české silnice, v podstatě neustále od tvých soupeřů slyšíme, že by tě chtěli porážet, nebo když se jim to povede, tak na tom staví svou publicitu. Jak vnímáš své soupeře na dráze?
Martin Gbelec: Je pravda, že hodně jezdců by mě chtělo porazit, ale jen některým se to povede. Soupeře vnímám na dráze jako konkurenty, snažím se je předjet bez nějakého kontaktu. Někteří soupeři ze Slovakia Ringu svoji porážku neumějí ustát, pak se člověk dočte pěkný trapárny na internetu.

Dokážeš si představit, že bys na této motorce jel některý z kvalitních šampionátů, ať již národních, nebo dokonce Evropy či světa?
Martin Gbelec: Ano, určitě si to dokážu představit. S FGR Moto3 si rozumím čím dál víc. Ale konkurence je tam veliká. A svět? Bylo mi nedávno třináct a mám odjetý jediný závod Moto3… každopádně svět je mým cílem.

Na závěr pojďme k budoucnosti, co plánujete na sezonu 2014?
Martin Gbelec: Na tuto otázku je příliš brzy. Rádi bychom se zúčastnili některého dobře obsazeného seriálu buď IDM nebo CEV s Moto3. Letos ještě máme odcestovat na výběrový kemp Red Bull Rookies Cupu, tak se uvidí.
Marek Morávek: Od toho, jak dopadne selekce RBRC, se vše dost odvíjí. Kalendářně i finančně.
Miroslav Felgr: Já bych se toho nebál! Jsem přesvědčený, že obojí dopadne dobře.

Karel Hanika ti nastavil laťku hodně vysoko.
Martin Gbelec: Karel jede skvěle! Navíc nová smlouva na tovární KTM. Příští rok pořádně zamíchá pořadím. Kuba Kornfeil je ale taky výborný.
Miroslav Felgr: Musíte si uvědomit, že Karel nastoupil do Red Bullu po dvou odjetých sezonách se 125 jako hotový závodník a je v celém seriálu nejstarší. Naopak pokud se tam probojuje Martin, bude benjamínkem. Ale jak jsem již řekl, nemám strach, že by se tam ztratil.


Vydáno: 03. 02. 2014

Autor: Petr Štola, foto autor (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: motocykl-online.cz