Mirek

Stuntriding je záležitost, kde vám finanční zázemí úspěch nezaručí a dostat motorku do paže tak, abyste se mohli počítat mezi jedny z domácích diktátorů, zabere léta. Mirkovi se to ale povedlo. Vrchol dobyl, a to i bez zásadního finančního zázemí...

Když před šesti sedmi roky obdivoval malý Mirek tehdejší "dávače" jako Hanzlík, Korych nebo Matoušek, měl před sebou na přečtení hodně tlustou knihu. V ní se do dnešních dnů dostal dost daleko na to, aby se zařadil mezi domácí elitu a jako jeden z důkazů stačí uvést třeba loňské vítězství v seriálu Streetfighter Weekend Tournament.

Protože se v dnešní době lidi občas hodnotí i podle obrazu, jaký dokáží vytvořit ve virtuální realitě typu Facebooku, Youtube a dalších internetových společenství, je potřeba říct, že ani tady není Mirek žádný žebrák. Tedy pokud jde o reakce na jeho videa, počty zhlédnutí a další ukazatele jednadvacátého století.

Podívejme se ale o pár let zpátky a přesuňme se do středočeské obce Chlístovice ležící na dohled Kutné Hory. Tady se teenager Mirek fascinován dragstery a streetfightery poohlíží po nástroji na divočení a volba nepadá na nic jiného než stopětasedmu Čezetu. Ježdění ho oslovuje velkým stylem a opuštěná cesta za vesnicí se ukazuje jako použitelné místo pro první pokusy. V roce 2005 se na svět dostává první video a mezi motorkáři se začíná mluvit o démonovi s přezdívkou Sporťáček.

Vzpomínám si, že už rok nato mi někdo povídal, že Mirka s čízou viděl na srazu a že nikdo nechápal, co se dá s tou motorkou dělat. Postupem času přestal strakonický dvoutakt stačit, ze Sporťáčka se stal Sporťák, do děje vstoupila stará japonská technika, v mozku něco přecvaklo a začaly se dít věci. Jako jeden z prvních začal u nás hrotit extrémní drifty, nikdy nezapomněl přidat agresivitu, a kdo ho viděl naživo, uzná, že to, co Sport předvádí, je prostě peklo.

 Ostatní Rozhovor: Mirek
Stará japonská technika a mladé české maso spolu předvádějí extrémní podívanou.

Máme za sebou první sníh, zima je tady, co ježdění, kdy jsi naposled vytáhnul motorku?
Naposledy jsem byl jezdit minulý týden, s místem to mám v pohodě, protože za halou, kde dělám, je parkoviště pro náklaďáky a tam máme domluvený, že tam můžem jezdit. Už je celkem zima, takže jsem už na předek nazul mokrý slick, aby se daly jezdit předky i v tom marastu. A zazimovávat nebudu, letos nebudu ani předělávat motorku, jen zatřu nějaký škrábance a přes zimu se budu chodit svézt k nám na halu, kde mám trochu místa, když tam zrovna nejsou náklaďáky.

Povedlo se ti letos naučit nějaký náročný trik?
Co jsem si myslel, že nedám, byl přeskok po zadním ze stání na sedačce oběma nohama přes řídítka, to mi říkali i ostatní, že to nedám, že jsem na to moc krmenej. To mě tak naštvalo, že jsem v práci přivázal motorku na jeřáb, naučil jsem se to "nasucho" a pak se mi to začalo za jízdy dařit načisto. Ale hlavně hrnu dál drifty, to mě baví, je to neskutečný adrenalin.

Kromě Streetfighter Weekendů a vystoupení tě může člověk potkat i jako instruktora kaskadérské školy. Jaký na ni máš po prvním ročníku názor?
Tomuhle projektu jsem ze začátku sám nevěřil, ale ukázalo se, že to funguje. Taky se ukázalo, že se víc naučí lidé, kteří přijdou, nic neuměj a do ničeho nekecaj, než lidi, který už dřív jezdili a dělají pořád dokola něco špatně a stojí si za tím. Ale lidi, co poslouchali, tak se někam dostali celkem rychle, protože si na spoustu věcí na rozdíl od nás nemuseli přicházet sami.

Dá se na škole zažít i nějaká legrace, nebo je to jen dřina? Co třeba nějaké večerní party?
Ani náhodou, žádné párty! Tam se nevypila flaška alkoholu... (smích) ... tak občas se tam nějaká sranda našla, nese se to v rodinným duchu. Z těch příhod - jeden z žáků, nějaký Jarda, jezdil v helmě s černým plexi, tak jsem se navlékl do jeho věcí, začal jezdit a Honza Holub, kterej školu vedl, měl najednou infarkt, co všechno se ten člověk naučil. Pak když jsem helmu sundal a Honza zjistil, že jsem to já, tak měl málem druhý. Pak nějaké noční koupačky v kašně a jiný blbosti.

 Ostatní Rozhovor: Mirek
Kolečka po zadním, přelézání a přeskakování, to vše zakončené oblaky kouře.

V posledních letech na sebe vzal úlohu nejprestižnějších stunt závodů seriál SFW, ty ho jezdíš skoro od začátku, jak se podle tebe tenhle seriál vyvíjí?
Každý rok jde úroveň dopředu, nejvíc to bylo znát asi letos, když se na finálovém závodě v pátek večer podařilo jednomu z účastníků přetáhnout pořadatelovi trenky přes hlavu. Kromě podobných situací jde o hodně dál samotné ježdění, společné akce jsou fajn, každý se snaží soupeře dohánět, jezdci mají pořád motivaci a posunuje se to hodně dopředu.

Čistě teoreticky, kdyby se někdo zrovna teď rozhodoval, kam se příští rok vyrazí podívat jako divák, co by jsi mu řekl o zmíněném seriálu?
Diváci uvidí hodně akčních věcí. Na závodech se většinou sejde celá česká špička, každý se snaží ukázat maximum, což se na vystoupeních neděje, abys sebou neplácnul do lidí. Na závodech je plocha velká, konkurence taky, takže jde většina jezdců na hranu, někdy za ni, a proto to jsou hodně zajímavé akce.

Někdo by možná chtěl zůstat i déle, uvidí tam člověk večer výrazně jinou zábavu, než na jakou je zvyklý třeba ze srazů?
Jasně, třeba kytaristu, jak hraje u ohně písničky od Gotta, je to spíš takové posezení, opečení buřtů, občas je legrace... Co chvíli projede kolem ohniště motorka, za kterou je vana s hořícími deseti litry benzinu, lidi do ní hází pyrotechniku a víceméně tam shoří všechno, takže kdyby se tam chtěli lidi jet podívat, ať radši vezmou věci, které zase tolik nepotřebujou. Dělám si srandu, je to v poklidu.

Mezi závodníky se často objevuje rivalita a pravá nevraživost, jak je to mezi vámi na Streetfighter Weekendech?
Tak přirozeně - závody často končí propíchanýma gumama a vypálenýma autama. Ne, naopak, víkendy partu stmelily, občas jsou nějaké spory, co se týče vystoupení, to řešíme všichni, ale jsme parta a jsem rád, že všichni držíme spolu.
 Ostatní Rozhovor: Mirek
Mirek zvolil punkovou image, motorku jak omalovánku nemá.

Začínal jsi na Čezetě na cestě za vesnicí, co tě ke streetům vůbec přivedlo?
Hrozně se mi líbily dragstery, hlavně divoké výjezdy, tak jsem se na číze začal na hladkém asfaltu učit gumovat, a když jsem to zvládnul, tak jsem se začal učit jezdit po zadním a dvakrát třikrát jsem si rozbil hubu, jak jsem to přehodil. Tak jsem to začal trénovat dál a dál, pak jsem si ve 2007 zlámal kotník, na konci roku se ještě párkrát svezl a pak už se začal věnovat jen tomu. Od 2008 jsem do toho šel naplno, pořídil jsem stodvacítku, vlek, abych mohl tahat motorku, na Čezetě se stočila klika, upravily se kanály, zapalování. To každou chvíli shořelo, použilo se jiný, pak to zase přestával snášet spojkovej koš, ten jsem ovařil pásovinou, ale pak to zase odnášela spojka. Pak už mě nebavilo pořád dělat ty spojky, v tu dobu přišla babka Honda CBR600 a s výjimkou chvíle na Suzuki GSX-R600 a 1000 jezdim na CBRech pořád.

Motorky na stuntriding jsou samá úprava, ty sám jsi šikovný mechanik. Máš za tu dobu úpravy už vychytané, že víš, co udělat, aby motorka přežila?
Ze začátku jsem motorky pořád předělával, každou chvíli se něco utrhlo, trávíš u toho čas, během kterého přijdeš na to, jak co udělat, aby motorka vydržela. Kdybych letos netrefil auto, tak bych na motorku nesáhl. Důležité jsou všechny možné drobnosti, od brzd přes to, jak máš udělanou nádrž, abys z ní po zadním nesjížděl, až po to, jak chodí spojka. Když člověk pochopí, jak ty věci fungují po technické stránce, tak mu to ve výsledku pomůže i při ježdění, protože pochopíš geometrii motorky a další důležité věci. Je to i o přemýšlení a o fyzice.

Od závodníků každou chvíli před zimou člověk slyší, jak budou běhat, dřít v posilovnách atd., taky se na něco podobného chystáš?
Plánuju cvičit, letos jsem byl už asi dvakrát, akorát si tam vždycky něco udělám a pak na dva měsíce přestanu. Ale fyzička je důležitá, vloni jsem se cvičením začal a poprvé jsem na začátku sezony neměl zánět šlach. Fyzička je dobrá i na vystoupeních, aby nebyl člověk po třech minutách za mrtvolu.

Už léta jezdíš jen na streetu, lákalo by tě vyzkoušet i něco jiného, ať s autem nebo motorkou?
Chtěl bych se svézt na okruhu, zajímalo by mě, jestli by mi něco z toho, co dělám, dalo něco v brzdění, akceleraci a vůbec ovládání motorky, ale není na to čas. Auto by mě bavilo, asi ne rallye, asi bych nedokázal svištět naplno mezi stromy, ale driftovací auto by se mi líbilo, a samozřejmě že jako drtivá většina ostatních kaskadérů, i já bych si chtěl zkusit být někdy pornoherec.

 Ostatní Rozhovor: Mirek
Staré dobré nezničitelné CBR600 v domácích stunt úpravách

P
ROFIL
Mirek Frey

Rok a místo narození: 1984 Kutná Hora
Bydliště: Chlístovice
Motocykl: Honda CBR600
Auto: Fau W
Pes: Maxipes Fík
Přezdívka: Sporťák
Počet dětí: dvě, o kterých vím


Vydáno: 11. 04. 2013

Autor: Přemysl Vaněk (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: motocykl-online.cz