H-D Softail FXSB Breakout: Terminátor doporučuje

Fat Boy byl fajn, ale už je tak trochu passé. Kdyby James Cameron točil Terminátora 2 dnes a se stejným důrazem na vážnost stroje, na kterém kybernetický organismus jezdí, volil by Breakout. Je chlapáčtější.

Breakout je oř, motorka pro drsňáky a frajery. Je postavená bez zbytečností (to platí i pro chrom) a položená hodně nízko k zemi. Jízdní vlastnosti jsou specifické, to díky 240 mm široké zadní pneumatice a "brejlím", které přední vidlici dávají další dva stupně sklonu navíc. Na pohodlnou jízdu zapomeňte, Breakout je o potu, kérkách a zatnutém pupíku.



Dominantou stroje je... Nejsem designér, ale dle mého názoru tento stroj žádný dominantní a zásadně charakterizující designový prvek, ve smyslu blatníků, diskových kol, typického sedla či předního světla, nemá. Je takový nenápadný, mezi ostatními pestrobarevnými a nazdobenými stroji v katalogu H-D působí až zastrčeně. Ale tak to má být. Breakout je takový vězeň v civilu. Ostrej týpek, jehož přítomnost kdekoliv vzbudí tichý stres a paniku. Při pohledu na něj se mi vybavují filmy jako Harley Davidson and the Marlboro Man, zmíněný Terminátor 2 (z Fat Boye udělal kult), ale i seriál Renegade, zkrátka všechny filmy, ve kterých byl H-D za ikonu rebelství a podsvětí a zpocených chlápků s umaštěnou máničkou a zahnívajícími průstřely.



Náš testovaný Breakout byl zcela sériový a v základním barevném provedení, nejlevnější Breakout na trhu. Zaujalo nás opravdu nádherné zpracování, poctivé mnohovrstvé "hluboké" lakování a tlustý kvalitní chrom. Ovšem našli jsme i pár zásadně (a nepochopitelně) odfláknutých míst, vnitřky koncovek výfuků, které byly naprosto rezaté, jakousi podložku pod spodním nosníkem vidlic a překvapila nás i "rat" žárovka v předním světle.



Čím je Breakout tak odlišný od všech ostatních softailů? Pomineme-li design, liší se geometrií podvozku. Můstky přední vidlice, lidově zvané brejle, totiž zásadně ovlivňují jeho chování (hodně jsem hledal info o jeho geometrii, ale nikde se o tom moc nepíše, jen na amerických webech). Osa vidlic není totiž rovnoběžná s osou hlavy řízení. Spodní brejle jsou o něco delší a díry pro trubky vidlice jsou do nich vyfrézovány pod úhlem 88 stupňů, což přidá dva stupně úhlu řízení, zásadně prodlouží stopu a donutí stroj vlastní vahou narovnávat řídítka do přímého směru. Při jízdě rovně si připadáte jako king. I když skoro padáte z motorky kroutě hlavou za odhaleným pupíčkem a kraťásky končícími kousíček pod jejich začátkem, mašina neuhne a drží směr. Je to super, široká zadní pneumatika při najetí do podélných kolejí nemá takovou páku ovlivnit směr, Breakout se nenechá rozviklat a drží stopu, což se třeba o Suzuki M1800R se stejnou zadní pneumatikou říct nedá.



Motorka z přímého směru neuhne, o to tedy postaráno bylo. Jenže my jsme v Evropě a směr tu docela často měnit musíme a nemáme na to většinou moc času. A Breakout by zatáčky nejraději vůbec neznal. Vzdoruje jim, celou dobu musíte mít paže napnuté, a když se v zatáčce objeví nerovnosti, začíná zápas, který sice vyhrajete, ale budete u toho vypadat dost směšně. Podvozek má minimální zdvihy a při své tuhosti hodně kope do kostrče, přičemž těžká motorka povrch zkopíruje a vy na ní natažení za řídítky vlajete se svým cyklicky nadskakujícím zadkem. V pomalejších vracečkách máte pocit, že přední kolo s řídítky patří k jedné motorce a zadek stroje s mohutným 240mm válcem zase k jiné. Tam, kde Californii 1400, Diavela, M1800R, MidnightStar, ale i Fat Boye, Cross Bones či Road Kinga provádíte s prstem v nose, musíte Breakouta řídit, soustředit se a držet pevně v rukou. Pořád vám dává najevo, že se chce nechat ovládat, vy musíte být tím dominantním členem, který si zjedná pořádek (rozuměj - udrží zvolenou stopu). Takový Suzuki Intruder M1800R, "dlouholetý král", je v oblasti využitelného výkonu aplikovatelného do zrychlení úplně jinou ligou. I jeho jízdní vlastnosti jsou o ždibec lepší, o brzdách a ovládání spojky ani nemluvě. Breakout ovšem vládne jakousi aurou, kterou pocítíte především po nastartování a při jízdě a kterou ostatní "nehárleje" nemají. Motor specificky duní a tepe do řemenu, dá se používat od ultranízkých 1300-1500 otáček. Ohromné setrvačné hmoty mu dávají klid a jistý těžkopádný, ale velmi příjemný traktorovitý nádech. Z otáček klikovka padá velmi pomalu, stejně tak se do otáček přemlouvá. U jiného typu motocyklu něco nepřípustného, u cruiseru je to boží. Převodovka je trošku těžkopádná, přední brzda je prakticky nevyhovující (zásahu ABS docílíte prakticky jen na písku nebo vodě), stejně jako zadní sedlo, které se svažuje a spolujezdkyně vám na něm vydrží maximálně půl hodiny. Když už jsme vzadu, musím zmínit design. Evropská verze má zadní blatník nastavený homologační prdelkou s držákem RZ. Nevynikne tak onen původní záměr "dutého" blatníku, odkrývajícího zásadně zadní pneumatiku - na americké verzi je RZ po levé straně. Hanba Unii!




TECHNICKÉ ÚDAJE

MOTOR

Vzduchem chlazený čtyřdobý vidlicový dvouválec s úhlem válců 45°, Twin Cam 103B, vstřikování Ø 46 mm, vícelamelová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka, sekundární převod řemenem.

Vrtání × zdvih: 98,4 x 111,1 mm

Zdvihový objem: 1690 cm3

Stupeň komprese: 9,6:1

Jmenovitý výkon: 55 kW (75 k) při 5010 1/min

Max. točivý moment: 130 Nm při 3000 1/min


PODVOZEK

Dvojitý kolébkový ocelový rám, teleskopická vidlice Ø 49 mm, úhel hlavy řízení 55°, úhel vidlice 53°, ocelová kyvná vidlice, dvě pružicí jednotky ukryté pod motorem, kotoučová brzda vpředu i vzadu, Ø 292 mm, ABS.

Pneumatiky: 130/60-21; 240/40-18


ROZMĚRY A HMOTNOSTI

Rozvor 1710 mm, úhel hlavy řízení 65 stupňů, stopa 81 mm, dráha odpružení vpředu/vzadu 117/79 mm, výška sedla 765 mm, hmotnost s plnou nádrží 324 kg, objem nádrže 18,9 litru.

Záruka: dva roky

Servisní intervaly: po 8000 km

Barvy: černá, modrá, červená

Cena: 16 990 euro bez DPH

Vydáno: 15. 10. 2013

Autor: Jakub Nič (Motor-Presse Bohemia)

Zdroj: motocykl-online.cz

Aktuální nabídka: Harley-Davidson Softail Cross Bones bazar